točenice

úvod

svátek Kopí a Hřebů Páně

knihy

kaple Božího Těla a Krve

bratrstvo

kontakt

1356 - 3. obnovený svátek Kopí a Hřebů - 2020

poutnický odznak

Z hradu Karlsteina nesem Svaté kopí
jímžto Longin Ježíšův bok propích...

Bratrstvo Obruče s Kladivem slaví Svátek Kopí a Hřebů tradičním procesím, jímž ve středověku doprovázeli pražští měšťané Svaté Kopí přivezené z Karlsteina. Tehdy vedlo od kamenného mostu přes Králův dvůr až k Ostatkové věži na Velikém rynku.

V roce 2020 připadá svátek Kopí a Hřebů na pátek 24. dubna.
Vzhledem k pandem(on)ii budeme letošní svátek slavit pouze ve svých duších. Na shledanou v lepších časech!


Historie svátku Kopí a Hřebů Páně

Málokdo už dnes ví, že Nové Město pražské ve středověku bylo poutním místem, jemuž se v celé Evropě mohla rovnat jedině katedrála v Santiagu de Compostela v galicijském království s hrobem apoštola Jakuba Většího.

dav poutníků
hypotetický pohled na dav poutníků při svátku Kopí a Hřebů Páně, v pozadí kaple Božího Těla a Krve vedle kamenné věže na vystavování svátostin, Petr Maixner nebo Viktor Barvitius, 1868

Slavný svátek Kopí a Hřebů Páně (Festum Lanceae et Clavorum Domini) ustanovil dne 13. února 1354 papež Inocenc VI. bulou Redemptor noster na žádost římského císaře a českého krále Karla IV.
Svátek platil nejen po celém území Svaté říše římské, ale rovněž ve francouzském království. Jeho centrem však byla kaple Božího Těla a Krve na Novém Městě pražském, vedle níž se z dřevěné a později kamenné věže ukazovaly svátostiny z korunovačního pokladu Svaté říše římské, zejména kopí, jímž svatý Longin probodl Ježíše Krista na kříži:

jeden z vojáků mu kopím probodl bok; a hned vyšla krev a voda.
A ten, který to viděl, vydal svědectví a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu, abyste i vy uvěřili.
To se stalo, aby se naplnilo Písmo: ‚Kost mu nebude zlomena‘

(Evangelium podle Jana, 19:34)

poutnický odznak
středověký odznak poutníků na novoměstský svátek Kopí a Hřebů Páně, nalezený na konci 19. století na Vyšehradě, slitina cínu a olova, dnes ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy

Svátek Kopí a Hřebů Páně na dnešním Karlově náměstí slavili od roku 1356 a svého času za ním na Nové Město pražské směřovaly desetitisíce poutníků z celé Evropy. V období novověku však vyhasl a málem upadl v zapomnění.
Avšak nikdy nezaniknul.

ostatková věž
Nürnberger Heiltumsstuhl, dřevěná věž na vystavování svatých ostatků v Norimberku, zřejmě postavená po vzoru té novoměstské, kolorovaný dřevořez, 1487

Bratrstvo obruče s kladivem si předsevzalo svátek Kopí a Hřebů po staletích zapomnění obnovit.
Svátek je pohyblivý, slaví se každý rok vždy první pátek po oktávu Zmrtvýchvstání Páně.