Kaple Božího Těla a Krve

Jedinečná vrcholně gotická svatyně na půdorysu hvězdy, s osmicí paprskovitých kaplí okolo centrální hranolové věže, stála přesně ve středu novoměstského rynku, čili dnešního Karlova náměstí v Praze.
Zbudovalo ji Bratrstvo obruče s kladivem podle vůle mladého římského a českého krále Václava IV. Přesné datum zahájení ani dokončení stavby není známo. Víme jen, že zakládací listina kaple byla vydána 1. dubna 1382 a že 15. ledna 1393 byla v bule papeže Bonifáce IX. uvedena už jako "nová". Kapli zřejmě stavěla parléřovská huť ze stejného pískovce, jako například Karlův most.
28. června 1403 Bratrstvo obruče s kladivem kapli darovalo českému národu pražské university. Po porážce nešťastného stavovského povstání vítězný císař Ferdinand II. Štýrský 10. listopadu 1622 celou pražskou universitu včetně kaple předal Tovaryšstvu Ježíšovu. Řád kapli užíval jako svůj hlavní pražský chrám, dokud si v jeho těsné blízkosti nepostavil barokní kostel svatého Ignáce z Loyoly.

pegma k poctě svatého Františka Borgiáše v kapli Božího Těla a Krve, mědiryt Jan Kašpar Dooms, 1671

Po zrušení Tovaryšstva Ježíšova v roce 1773 začala kaple chátrat a o osmnáct let později ji magistrát nechal do základů zbořit, aby ji povozy cestou z Ječné do dnešní Resslovy nemusely objíždět.

kaple Božího Těla a Krve jako Šalomounův chrám na iniciále z Bible Václava IV., 1. Královská 6:38, asi 80. léta 14. století

miniatura kaple Božího Těla a Krve na picím rohu Václava IV., Rezidenční palác Drážďany, pokladnice Zelená klenba, asi 1400

detail kaple Božího Těla a Krve, Sadelerův prospekt, 1606

rekonstrukce kaple Božího Těla a Krve, axonometrie Petr Stančík, grafika Finito, 2016

Největší záhadou kaple Božího Těla a Krve je její tvar a podoba. Na každém vyobrazení totiž vypadá úplně jinak. Na místě, kde kaple stála, nikdy neproběhl plošný archeologický průzkum, takže neznáme ani její přesný půdorys.